Pouze s dvoudenním odstupem se vracím ke každoročně nejvýznamnější akci pořádané spolkem - již „9. hornickému odpoledni na Dole Řimbaba“.

Letošním rokem jsme zahájili 11. sezonu a tím i další dekádu činnosti spolku. Nemá cenu srovnávat jednotlivá odpoledne. Každé bylo něčím vyjímečné, při téměř každém se vyskytly drobné chybičky. Zásadní ovšem zůstává, že se širší veřejnost snažíme pobavit a vždy překvapit něčím novým, dalším přírůstkem do námi budovaného muzeíčka. V letošním odpoledni to bylo zejména zpřístupnění ateliéru akademického malíře Karla Hojdena v prostorách Řimbaby, (k tomu se v další části mého článku vrátím), rekonstrukce části struh s informační tabulí za obecním úřadem a další úpravy areálu - např. oprava opěrné zdi za zemědělskou technikou ad. A nyní zpět k našemu odpoledni.
Program byl bohatý, návštěvnost ucházející, zahájení v tradičním duchu přívítáním hostů a návštěvníků a průvodem kolem Řimbaby (nejkratším se známých průvodů, kvitováno s povděkem všemi účastníky). Jako loni ocenění členů stříbrým řádem se znakem Řimbaby a stužkou (letošního odpoledne zúčastnivších se zakládajících členů spolku J. Kubík, J. Falát st., J. Falát ml., J. Kovář, P. Luks), dále P. Příhodová. Z hostů vyznamenání obdrželi V. Klabouch (Rudolfov), M. Šťastný (SHHS ČR), K. Neuberger (Stříbro) a emeritní ředitel hornické průmyslovky Z. Petřek.
 
 
Skutečnou perlou letošního programu bylo zpřístupnění ateliéru akademického malíře Karla Hojdena v prostorách Řimbaby. Štastnou shodou okolností jsme na jaře letošního roku získali vybavení původního ateliéru a artefakty osobích věcí významného příbramského rodáka. Nápad se přímo nabízel: do uvolněné prostory po skautech instalovat vybavení ateliéru společně s artefakty z osobního života, popisem mistrova díla a samozřejmě ukázkou z jeho tvorby. Nás, kteří jsme spojili část svého života s hornictvím, samozřejmě Karel Hojden oslovuje, zejména svým vztahem k havířině. Je určitě smutné, že město Příbram na svého významného rodáka zapomíná a i přes jisté snahy (spíše pouze úvahy) zrealizovat stálé expozice na příbramském zámečku či v hornickém domku na Březových Horách dosud Karla Hojdena nedocenilo. Podobně jako se stálou expozicí spolku příbramských betlémářů problém řeší Řimbaba.
A povedlo se.
Zrekonstruovat místnost bylo to nejjednodušší, uspořádání vybavení ateliéru, mistrových osobních věcí, fotografií, popisu jeho života a díla bylo již daleko složitější. To, že se to povedlo a současně byla zachována autenticita mistrova ateliéru je především zásluhou členů spolku Míry Zelenky a Dany Mikšíkové (velký dík). Protože jsem v původním ateliéru byl shodou okolností na jaře 2011, mohu srovnávat a potvrdit, že genio loci zůstalo zachováno. Se životopisnými údaji, tvorbou a ostatním seznámila před slavnostím zpřístupněním přestřižením pásky starostou obce L. Turkem Mgr. Vitásková (autorka magisterské práce o Karlu Hojdenovi), D. Mikšíková připomněla ukázkou z Hojdenových zápisků jeho vztah k havířině.
O ohlasu svědčí i reakce K. Urbana z následného nedělního dopoledne, který zřejmě pod dojmem našeho dobře zrealizovaného záměru věnoval se svojí paní Kateřinou Urbanovou-Mojsejovou spolku několik mistrových originálů. Ostatně již v průběhu sobotního odpoledne jsme získali řadu nových poznatků vztahujících se ke Karlu Hojdenovi.
 
 
V program odpoledne nechyběla tradiční ukázka ukázka vrtání a bagrování, opětovně pod taktovkou Františka Šimůnka, dále ukázka kovařiny (Jan Koch) , řezbářství (Ján Chvalník), projížďky na ponících (pí. Dvoranová), exotická zvíře - velbloud (Miloš Šimánek). Jako každoročně nechyběly kozy doktora Brodníčka (stačil jeden telefon…pane doktore, blíží se pouť…tak já je přivedu…a byly).
Jako každoročně byla součástí hornického odpoledne bezplatná prohlídka celého areálu Řimbaby, Řimbabské štoly, pohledu do jámy díky rekonstruovanému osvětlení (napoprvé instalovaná čínská technologie se hrubě neosvědčila) a možnost návštěvy rozhledny na těžní věži.
Pro vylepšení nálady hrála k poslechu i tanci skupina Cirkus Hulata, náš nový nadějný virtuós na flašinet J.Šerbr rovněž nezahálel (ohromě ho to bavilo) ……a pivo teklo proudem. Jako slušní občané jsme se hodinu po půlnoci rozešli.
 
 
Závěrem nezbývá než poděkovat všem členům za odvedenou práci (vyzdvihl bych J. Kochovou, která se snad na Řimbabu přestěhovala a ještě jednou výše jmenované „duchy“ kompozice expozice K. Hojdena). Dále i všem ostatním spolupracujícím a těšit se na další setkání.

za spolek Řimbaba Pepík Kovář
foto: M. Zelenka


P.S.: Připomínám další akci 16. 9. 2017 - soutěž o řimbabskou zelňačku.

Nultý ročník neměl chybu, účast velkolepá. Zrzavý mok i hudba zajištěny.

Součástí akce bude nově i prezentace správy CHKO Brdy.

Návštěvy stránek

Dnes 10

Včera 15

Za týden 52

Za měsíc 263

Celkem 43770

Currently are 5 guests and no members online

JSN Epic template designed by JoomlaShine.com