22. setkání horních měst a obcí ČR v Sokolově     
8. 9. letošního roku jsme se zúčastnili v počtu pouhých 8 členů spolku Řimbaba již 22. setkání spojeného s oslavou Dne horníků v Sokolově. Menší účast byla způsobena akcí pořádanou obcí Bohutín, neckyjádou na Vysokopeckém rybníku, kde byla naše účast rovněž nezbytná (1. vodní důlní, plovoucí vrtací důlní vůz). Vyjeli jsme v 6.30 hodin, po registraci a občerstvení jsme absolvovali těsně po desáté průvod městem na „Nové náměstí“, kde byl náš člen Jaroslav Majer vyznamenán medailí Lux et tenebris (konečně se dočkal).

Po procházce městem jsme absolvovali exkurzi (přeprava autobusem) do velkolomu Jiří. Průvodcem byl kamarád Jarda Jiskra. Jeho výklad byl obšírný a zajímavý. Pro nepřítomné raději uvádím „fakta“ z internetu. Budou jistě přesnější než můj komentář. Na závěr však to podstatné. I ze „zdevastované krajiny těžbou“ lze vytvořit novou, člověku přátelskou krajinu s novým využitím (rekreace, sport …) viz jezero Medard se svým okolím.


A nyní něco o vlastním lomu:
Lom Jiří společnosti Sokolovská uhelná se nachází severně od Sokolova a leží v dobývacím prostoru Alberov (podle jména dnes už neexistující vesnice uprostřed dnešního lomu). Otvírka byla provedena ve Vintířově roku 1981 jako přechod na povrchovou těžbu.
Produkce uhlí činí 8 milionů tun/rok, což je nejvíce v Sokolovském revíru. Jedná se o jeden ze dvou posledních ještě dnes činných uhelných lomů na Sokolovsku. Sloj, která se těží v lomu se nazývá Antonín a má mocnost 30-40 m. Uhlí má nejmenší obsah síry ze všech hnědouhelných lokalit v ČR. V současnosti lom již přetěžuje území s dřívější hlubinnou těžbou a uhlí nedosahuje vysoké kvality. Nadložní skrývka a zemina je zakládána do vnitřní výsypky (původně se zakládalo do velké podkrušnohorské výsypky - do roku 2003).
Další těžba bude probíhat zhruba do roku 2035, pokud se nic nezmění na kauze Lomnické pinky. Směr těžby je k obci Lomnice, kde dojde k přetěžení zbytkové jámy Vilém u Sokolova. Poblíž se nachází bývalý důl Marie Majerové. Lomnické pinky jsou území poddolované hlubinnou těžbou a i to bude komplikovat postup. Těžba postoupí až k hranici silnice Sokolov - Kraslice, kde se nachází hranice územních ekologických limitů těžby podle vládního usnesení č. 490/91. Uhelná sloj pokračuje až pod město Sokolov, ale geologická situace neumožňuje její vytěžení a nepočítá se zde ani do budoucna s těžbou. Lom lze už dnes spatřit z přilehlých komunikací (silnice II/181), do budoucna se dá předpokládat ještě větší viditelnost a to z důvodu postupu těžby směrem k vedlejšímu lomu Družba. Po roce 2025 bude těžební technologie z lomu Jiří odstraňovat část skluzu a následně odtěžovat zablokované uhlí na lomu Družba. Zmíněná komunikace byla vybudována v letech 2005 - 2007 jako kompenzační opatření za vytěžené území a jako součást severního obchvatu města Sokolov. Po ukončení těžby se v rámci rekultivací plánuje zaplavení zbytkové jámy spolu s lokalitou Družba a vznik nového jezera Jiří - Družba.

Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. je nejmenší těžební společnost hnědého uhlí a zároveň druhý největší výrobce elektrické energie v České republice. Těžbu provádí v Sokolovské pánvi. Společnost vlastní lomy Družba a Jiří. Vlastní a provozuje také zpracovatelský závod Vřesová, ve kterém se nachází plynárna (původně postavena pro výrobu svítiplynu), která zplynováním uhlí vyrábí energoplyn sloužící jako palivo pro paroplynovou elektrárnu Vřesová o výkonu 370 MW a na stejném místě také teplárnu o výkonu 220 MW. Díky těmto dvěma zdrojům je tak společnost po ČEZu druhým největším výrobcem elektrické energie v České republice] Teplárna vytápí dálkovým horkovodem okolní města Karlovy Vary, Chodov, Nová Role, Nové Sedlo a obec Vintířov. Dálkovým parovodem je připojena společnost zpracovávající vlnu a teplofikace v Nejdku. Odpadní produkty vznikající při zplyňování uhlí jsou po dočištění nabízeny na trhu chemických produktů (benzín, kyselina sírová, dehet, fenol).
Odpadní produkty spalování na Teplárně (hydrosměs popílku, suchý popílek, enegrosádrovec, sádra) se dále využívají ve stavebnictví. SUas provozovala do roku 2010 poslední briketárnu v ČR. Poblíž zpracovatelské části Vřesová se nachází i lomová těžba žulového kamene v majetku Sokolovské uhelné Horní Rozmyšl. Firma provádí rozsáhlé rekultivace krajiny dotčené těžbou hnědého uhlí.

A co na závěr:
Výlet podařený, ještě před odjezdem jsme při pivku upekli návštěvu do Jáchymova spojenou s fáráním na Svornosti. V neposlední řadě patří dík městu Sokolov, které se jako náhradník za Ostravu úspěšně zhostilo uspořádání 22. setkání. Ostrava díky jiným prioritám pořadatelství v letošním roce odřekla.

Od října 2016 je Sokolovská uhelná majitelem Elektrárny Tisová, kterou odkoupila od společnosti ČEZ. Tato dosluhující tepelná Elektrárna Tisová je teplofikačním zdrojem s parní primární sítí pro města Sokolov a Březová a horkovodním zdrojem pro města Habartov a Bukovany. Do budoucna se uvažuje o nahrazení tohoto zdroje vybudováním horkovodu ze zpracovatelské části Vřesová.
Společnost Sokolovská uhelná, a. s. vznikla v roce 1994 spojením Palivového kombinátu Vřesová, Hnědouhelných dolů Březová a Rekultivací Sokolov. Část akcií byla prodána v rámci kupónové privatizace, část pak městům a obcím, stát si ponechal 48 % akcií. O další privatizaci státního podílu uvažovala vláda Miloše Zemana v roce 2001, při očekávaném výnosu 8 mld. Kč. Privatizaci nakonec zrealizovala vláda Vladimíra Špidly, po zrušeném výběrovém řízení vláda jednala pouze se společností Sokolovská těžební a.s. ovládanou managementem dolů. V březnu 2004 pak rozhodla o prodeji za částku 2,6 mld. Kč. V roce 2005 bylo jmění společnosti převedeno na Sokolovskou těžební, která současné změnila svou firmu na Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.. Společnost vlastnili František Štěpánek (40 %), Jaroslav Rokos (30 %) a Jan Kroužecký (30 %) jehož podíl se snažil získat Pavel Tykač. Z těchto důvodů byl v roce 2015 odkoupen podíl Jana Kroužeckého a převeden na společnost Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.
V roce 2009 společnost vydělala 1,9 mld. Kč při tržbách 9,4 mld. Společnost má dlouhodobě vysoké zisky, ve fondu nerozděleného zisku z minulých let měla koncem roku 2009 téměř 10 mld. Společnost má aktiva ve výši 19,2 mld. Podle některých odhadů hodnota společnosti přesahuje 15 mld. Kč.

 

Fotografie ze setkání najdete ve fotogalerii:

Návštěvy stránek

Dnes 11

Včera 17

Za týden 41

Za měsíc 246

Celkem 42636

Currently are 6 guests and no members online

JSN Epic template designed by JoomlaShine.com