Spolek Řimbaba - Kalcit a druhotné usazeniny vápence

Kalcit - CaCO₃

Kalcit je uhličitan vápenatý, jedná se o jeden z nejrozšířenějších minerálů na zemském povrchu, a to zejména v prostředí sedimentárních hornin. Podle odhadů tvoří kalcit 2 % objemu celé zemské kůry. Nejčastěji je zrnitý, bývá i stébelnatý, krápníkovitý atd. Čistý je bezbarvý a průhledný, obvykle je neprůhledný bílý anebo zbarvený šedě, žlutě, hnědě, červeně atd. Je dokonale štěpný podle ploch klence (romboedru), to je jeho velmi dobrý rozlišovací znak. Je hlavním minerálem tvořícím vápence, které vznikají v mořích usazováním drobných schránek těch mikroorganismů, jejichž schránky jsou budovány kalcitem, méně často i přímým srážením z mořské či jezerní vody. Metamorfózou vápenců vznikají mramory, tvořené také kalcitem, ovšem překrystalovaným, takže mramory jsou hrubozrnnější než vápence. Kalcit je také jednou z hlavních složek slínů a slínovců. Je rovněž hlavním minerálem vyvřelých hornin zvaných karbonatity. Kalcit tvoří i drúzy pěkných dobře omezených krystalů neobyčejně rozmanitých tvarů. Pestrost různých forem krystalů kalcitu nemá v nerostné říši obdobu. Dutiny s dokonale omezenými krystaly kalcitu se vyskytují v kalcitových žilách, jež vyhojují trhliny a zlomy ve vápencích, dále na hydrotermálních žilách, běžné jsou i v dutinách a trhlinách vulkanických hornin. Vápence a mramory jsou těženy a využívány jako drcené kamenivo, dále na výrobu vápna a cementu, používají se jako stavební a dekorační kámen, mají uplatnění v chemickém průmyslu, hutnictví, zemědělství, potravinářství, papírenství, ve sklářském a keramickém průmyslu, při odsiřování elektrárenských plynů atd. Nejvíce vápenců se těží v Číně, Indii, USA, Japonsku, Jižní Koreji, Brazílii, Německu, Turecku, Rusku. Nalezišť pěkně krystalovaných kalcitů je u nás i ve světě nepřeberné množství. U nás se velmi pěkné drúzy krystalů kalcitu velmi rozmanitých typů a různých barev vyskytovaly především v dutinách rudních žil v Příbrami (na Březových Horách i na uranovém ložisku). Pěkné až 17 cm velké skalenoedrické krystaly byly nalezeny v dutinách kalcitových žil ve vápencovém lomu v Praze-Radotíně. Velké drúzy až 20 cm velkých krystalů se nacházejí ve vápencovém lomu jižně od Štramberka, JZ. od Frýdku-Místku. Až 0,57 m velké krystaly kalcitu se nacházejí při těžbě ve vápencovém lomu v Prachovicích JJZ. od Heřmanova Městce. Drúzy krásných až 10 cm velkých krystalů se vyskytovaly v dutinách rudních žil v olověných dolech v Alston Mooru, Egremontu, Frizingtonu a Weardale v Anglii. Až 1 m velké lesklé tmavě žluté průhledné skalenoedrické krystaly se vyskytovaly na olovnato-zinkovém ložisku v Joplinu ve státě Missouri v USA. Z velkých dutin čediče v Helgustadiru na Islandu byly vylamovány bloky až 6 × 2 m velkých jedinců čirého kalcitu. Na čirém kalcitu je dobře patrná jeho specifická optická vlastnost, tedy poměrně vysoký dvojlom světla. Průhledné kalcity bývaly pro tuto vlastnost těženy a jejich dvojlom byl využíván v některých optických přístrojích.

Ukázky vzorků:

Snímky v kategorii kalcit nejsou k dispozici

Druhotné usazeniny vápence:
Aragonit - CaCO₃

Je jednou z nejhojnějších recentních fází v revírech Březové Hory a Bohutín. Velmi často byl nalezen ve formě shluků jehlicovitých krystalků na haldě dolu Lill. Z revíru byly popsány i výskyty tzv. jeskynních perel. Jedná se o menší volné kameny, které jsou celé potaženy bílým aragonitem. Klasické vzorky, které vznikají z důlních vod, jsou poměrně hojné. Aragonit na nich tvořil až několik desítek mm mocné vrstvy sněhově bílé až nazelenalé barvy. Mezi 5. a 7. patrem dolu Vojtěch byly aragonit nalezen ve formě tzv. železného květu o velikosti agregátů až několik cm. Na výchozu za dolem Jarošovka byl nalezen aragonit ve formě až 1 cm velkých medově žlutých krystalů. Vzácně se též na březohorském ložisku vyskytoval ve formě čirých jehlicovitých krystalů narostlých přímo na kalcitu.

Sintr - CaCO₃

Sintr vzniká při pomalém odkapávání a vypařování vody v jeskyních. Sintr je silně porézní bělavá hornina chemogenního původu, která vzniká vysrážením uhličatanu vápenatého z roztoků obsahujících rozpuštěný vápenec. K jeho tvorbě dochází na stropech, stěnách a podlahách jeskyň a důlních chodeb při vypařování vody. Ze sintru se vytvářejí výplně krasových jeskyň. Sintrové jeskynní tvary mají mnoho forem - brčka, stalaktity, stalagmity, stalagnáty, sintrové kůry a povlaky, květákové sintry, korálové sintry, jeskynní perly, sintrové záclony, sintrové vodopády a podobně.

Ukázky vzorků:

Mineraly-1