Konec historie březohorské úpravny
Těžba a úprava polymetalických Pb – Zn (Ag) rud a železa zaujímá mimořádné místo v dějinách Příbramska. Flotační úpravna na Březových Horách (na ploše bývalého odvalu jámy Vojtěch) tvoří v této souvislosti historii novodobou, protože byla vybudována v letech 1927 – 1928 dle technických podkladů firmy Humboldt. V letech 1953 – 1956 byla technologie rozšířena o novou flotační sekci, jejímž cílem bylo zvýšení zpracovatelské kapacity a současně také výtěžnosti zinku.
V roce 1963 byla modernizována tzv. „stará flotace“, provozovaná od roku 1929. V roce 1968 byla zprovozněna další flotační linka pro zpracování starých „gravitačních odvalů“, v roce 1969 byla zvýšena kapacita mletí a tím i celkový výkon úpravny na 345 kt rudy ročně. V dalším období množství upravovaných surovin postupně klesalo až na 140 kt ročně, především v důsledku snižování vlastní těžby na ložisku Březové Hory, kterou jen částečně nahrazovalo zpracovávání starých odvalů a odkališť z blízkého i vzdálenějšího okolí Příbrami (např. Vojtěšské prádlo, Městské prádlo, Lillka, Uranové doly, Radětice). V té době byla jedna ze tří flotačních linek, doplněná o gravitační úpravu na sazečce, využívána k rozdružování zlatonosného antimonitu z ložiska Krásná Hora (v letech 1983 – 1985).
Průměrné složení vsázky do úpravny v období šedesátých let lze charakterizovat obsahy 1,83 – 2,62 % Pb (olovo), 0,78 – 1,05 % Zn (zinek), 93 – 116 g.t–1 Ag (stříbro), 1,42 – 1,78 % Sb (antimon). V téže době byly vyráběny selektivní koncentráty galenitu a sfaleritu s velmi dobrými kovnatostmi:
Pb–koncentrát: 57 – 62 % Pb (při výtěžnosti Pb cca 90 %), 2,9 – 3,44 kg.t–1 Ag, Zn–koncentrát: 48 – 55 % Zn (při výtěžnosti Zn cca 75 %), 370 – 430 g.t–1 Ag, s významnými obsahy stopových prvků – Ge (germanium), In (indium).
V osmdesátých letech se složení vstupní suroviny zásadně změnilo, nebo Q převažovalo zpracování starých odvalů. V surovině převažoval sfalerit (nad 1,10 % Zn), významně se snížil obsah galenitu (cca 0,4 % Pb) i stříbra (do 50 g.t–1), přesto úpravna zajistila komerční kvalitu obou selektivních koncentrátů určených vesměs pro zahraniční odběratele: Pb–koncentrát: nad 48 % Pb (při výtěžnosti Pb cca 76 %), 2,7 kg.t–1 Ag, Zn–koncentrát: nad 46 % Zn (při výtěžnosti Zn cca 65 %), 700 g.t–1 Ag, Celková výtěžnost stříbra do obou koncentrátů činila cca 75 %.
Vedle základní produkční činnosti byla úpravna závodu Březové Hory využívána k verifikaci řady vývojových technologií v poloprovozním měřítku, a to v přímé vědeckovýzkumné spolupráci s výzkumnými ústavy a organizacemi. K této činnosti přispěla značná flexibilita provozní technologie i moderní vybavení kontroly provozu technologických linek – především kontinuální RTG–analyzátor technologických odpadů, kontinuální měření hustoty rmutu, zbytkové koncentrace flotačních reagencí, automatické dávkování činidel, atd.
Mezi významné technologické aplikace patřila nová gravitačně flotační linka na úpravu zlatonosných antimonitových rud (1983 – 1985) z ložiska Krásná Hora. Gravitační zlatonosné koncentráty obsahující 60 – 100 g.t–1 Au (zlato) i flotační zlatonosné koncentráty obsahující 30 – 100 g.t–1Au byly exportovány. Na výše uvedené lince byla rovněž kampaňovitě ověřována upravitelnost zlatonosné rudy z ložiska Čelina, resp. dalších ložiskových objektů geologického průzkumu.
V posledním období činnosti byl areál provozován jako Důlně úpravárenský závod Rudných dolů Příbram, s. p., úprava rud byla ukončena v roce 1991. Od té doby byl areál resp. některé objekty pronajímány, ostatní nevyužitelné objekty chátraly a jejich stav se zhoršoval.
V roce 2009 byla za využití prostředků Státního fondu životního prostředí (SFŽP) z Operačního programu Životní prostředí (primární oblast podpory 4.2 – Odstraňování starých ekologických zátěží) zpracována Analýza rizik, která zahrnula území bývalé úpravny a navazující Vojtěšský odval včetně přilehlého území k vodnímu toku Litavka. Rizikovou analýzou a následným doprůzkumem bylo zjištěno překračování imisních limitů ve vodoteči Litavka u hodnot zinku a kadmia.
Řešení celého území bylo koncepčně rozděleno na dvě etapy: I. etapa – rekultivace odvalového tělesa mimo areál úpravny rud a rekultivace předpolí odvalu, II.etapa – rekultivace území areálu úpravny rud (1. fáze – odstranění staveb bývalé úpravny, 2. fáze – sanace a rekultivace území vzniklého po demolicích). V roce 2010 byly zahájeny práce na zpracování žádosti o financování I. etapy z prostředků SFŽP s tím, že v současné době se očekává kladné rozhodnutí ministra ŽP. Souběžně vedl státní podnik DIAMO jednání s MPO na zajištění části prostředků pro odstranění staveb v rámci II. etapy. Tato jednání byla úspěšná a po ukončení veřejné soutěže byla 25. 10. 2011 podepsána rámcová smlouva s dodavatelem prací (Energie stavební a báňská, a. s.) a následně prováděcí smlouvy na 1. fázi II. etapy. Vlastní demoliční práce byly zahájeny začátkem listopadu a do konce roku 2011 bylo zbouráno několik objektů. Věřím, že i přes méně optimistické předpoklady vývoje státního rozpočtu, se v letošním roce podaří zajistit zdroje pro dokončení celé II. etapy. V některém z následujících vydání našeho občasníku se s Vámi určitě podělím o technická data probíhajících demolic, případně o informaci, že byly zahájeny práce na I. etapě.
Ing. Vratislav Řehoř
Článek vyšel v podnikovém občasníku č. 2/2012 s. p. DIAMO Stráž pod Ralskem a zde byl uveřejněn s laskavým souhlasem autora.