Hornický den v Žacléři a návštěva v areálu Dolu Jan Šverma

Publikováno od Spolek Řimbaba | 16 září, 2020

Hornický den v Žacléři a návštěva v areálu Dolu Jan Šverma

12. 9. 2020 jsme se zúčastnili hornického dne spojeného se setkáním zástupců hornických a hutnických spolků ČR a hostů z Polska a Slovenska. Odjezd v 6.30 od o. z. SUL Příbram. Počet lidí v autobuse cca 15 (příbramské spolky a Řimbaba s 5 členy) s anticovid rozestupy. Po příjezdu do areálu Dolu Jan Šverma za cca 3,5 hodiny jsme si prohlédli areál (strojovnu, ohlubeň jámy, úpravnu uhlí) a vyšlápli schodiště na těžní věži. Součástí prohlídky byla i nedávno zřízená mělká prohlídková trasa s nefalšovanou slojí. Po vyfárání zahrála Hornická dechová kapela Severočeských dolů a.s.
Po kontrole a prezentaci účastníků hornického dne včetně měření teploty v sále kulturního domu v Žacléři proběhlo zahájení s hornickou hymnou a přípitkem, krátkými projevy a zdravicemi, proloženo písněmi Hornické dechové kapely. V 15.45 bylo zahájeno předání cen Český permon 2020 ve čtyřech kategoriích, medailí SHHS ČR a pamětních medailí pořadatele.

Cenou Českého permona v kategorii „Celoživotní dílo v hornictví“
byl oceněn místostarosta spolku ing. Josef Kovář.

Spolek Řimbaba blahopřeje!

Po přestávce skok přes kůži nových průvodců pořadatele (Důl Jan Šverma o.p.s.) a předání štafety setkání hornických měst, obcí a spolků městu Most. Dále již jen dechovka a volná zábava.
V cca 19.00 odjezd domů.

Hornickou historii Žacléřska a Krkonoš zdařile dokumentuje kniha autoru Jiřího Mauera, Ing. Karla Novotného a Mgr. Ing. Franciszka Gawora „Hornicctví na Žacléřsku“. V úvodu je popisována hornická minulost českých Krkonoš (Harachov, Rokytnice nad Jizerou, Špindlerův Mlýn, Vrchlabí, Černý Důl, Pec pod Sněžkou a Svoboda nad Úpou), polských Krkonoš (těžba v Kowarech), žacléřské dolování od roku 1570 do roku 1945 (počátky dolování, období 1. republiky a II. světové války, významná data, dolové míry, jámy, štoly, úpadnice a výdušná díla, historické mapy a profily vrtů, projekty budov v majetku Západočeského báňského akciového spolku, pracovní tábor za II. světové války, náčrty smrtelných úrazů, dobové fotografie a pohlednice, Důl Jan Šverma po roce 1945 až po současnost, … a současné fotografie Dolu Jan Šverma).
Za zamyšlení stojí úvodní slovo a závěr knihy od Ing. Zdeňka Adamce, PhD.:

Úvodní slovo
Vážení čtenáři,
otevřeli jste knihu, která chce přiblížit minulost i současnost hornictví — dolování v severovýchodní části Krkonoš, a to na obou stranách dnešní státní hranice mezi Polskem a Českem, zejména se ale soustřeďuje na Žacléřsko a Kowary.
Hornictví na Žacléřsku má dle dosud známých podkladů nej starší písemný záznam o těžbě černého uhlí v Česku, uranový důl v Kowarech byl největším místem s těžbou radioaktivní suroviny v Polsku. Celé Krkonoše jsou sice malým územím a malým horstvem i v evropském měřítku, přesto zde probíhala těžba od drahých a barevných kovů, železa, radioaktivních minerálů až po černé uhlí ve východní části. Přestože se jedná o nedávnou minulost, dnes již velmi málo lidí i na Žacléřsku ví, že zde v 50. letech minulého století byly tři černouhelné doly – dva v ČR a třetí v Polsku těsně za hranicí. Ale jen na Dole Jan Šverma se těžilo černé uhlí pro jeho spalování, na dolech v Bečkově a Okrzeszyně se uhlí těžilo pro získávání radioaktivní rudy.
Autoři této knihy si nedělali ambice na vyhledání nových historických údajů, ani na jejich vědecké zpracování, ale snažili se o zdokumentování dostupných materiálů, připomenutí hornické minulosti tohoto regionu nejen žijícím pamětníkům a laické veřejnosti, ale zejména mladé generaci.
V současné době se na horníky a těžaře často pohlíží jako na ty, kteří jen ohrožují a ničí životní prostředí. Pravdou ale stále zůstává, že těžba nerostů činí stejně dnes jako v minulosti základní předpoklad hospodářského rozvoje regionu a celé země. Stále ještě platí, že na začátku jakékoliv lidské činnosti je těžba nerostů. Věci kolem nás nevznikají v supermarketech, někdo je z něčeho musel vyrobit a k tomu potřeboval i energii, která zatím jen z obnovitelných zdrojů nestačí. A vytěžené prostory se stávají novými a zajímavými prostory biodiverzity (Albeřické lomy) nebo jsou využity k prohlídkové činnosti (Harrachov, Obří Důl, Jívka, Kowary).
Od roku 2011 se datuje spolupráce a přátelství vedení a občanů města a gminy Kowary, majitelů zpřístupněného uranového dolu v Jelení Struze a představitelů Důl Jan Šverma o.p.s. a GEMEC – UNION a.s. Základem je náš vztah k hornictví, snaha o zachování hornických tradic a připomenutí hornické minulosti. Dohromady slavíme zářijové Hornické dny v Zacléři, prosincové Barborky
v podzemí uranového dolu v Jelení Struze a v Kulturním domě v Žacléři, spolu jsme uspořádali semináře a konference s hornickou tematikou v Zacléři a Kowarech a zúčastnili jsme se i jiných obdobných akcí v Kutné Hoře a Hradci Králové. Společně realizujeme také právě vrcholící velký projekt přeshraniční spolupráce „Zpřístupnění dolu Bohumír a otevření hornického skanzenu Kowary – nové produkty cestovního ruchu na česko-polském pohraničí“, reg. číslo: CZ.3.22/2.2.00/12.03385. Vydáním knihy, kterou právě držíte v rukách, se naše spolupráce posouvá opět dál. Je na Vás, abyste posoudili, jak se nám to daří.

Závěr
Celé české království i moderní český stát vzniklý na troskách Rakouska-Uherska rozvíjel svá krásná města tam, kde se mohlo těžit. Těžba přinášela městům prosperitu a mnoho krásných měst i regionů za svoji krásu vděčí hornické činnosti.
Když 15. srpna 1570 obdržel pan Jakub Rabe povolení pro hledání a dobývání uhlí u Žacléře, počala se tak rozvíjet nová kapitola rozvoje cele oblasti a města. Hornická tradice se předávala z rodiny na rodinu, z otce na syna a vznikla tak skupina dovedných lidí, schopných obhospodařit technologii a hlubinný důl a být špičkovými ve své profesi. Ve dvacátých letech našeho prvorepublikového státu se těžilo v žacléřskosvatoňovické pánvi 452 532 tun uhlí a na 8 dolech zde bylo zaměstnáno 3 438 osob. Byly rozvíjeny tradice a profesní hrdost. Stát uhlí potřeboval, rozvíjela se infrastruktura měst, komunikací, železničních tratí. Bohužel globalizace světa a s ní další ekonomické vlivy a zejména malá národohospodářská schopnost a prozíravost politiků posledních 30 let způsobila řízený útlum těžby a hornictví. Za účasti poradců z různých států byla počátkem devadesátých let zahájena likvidace dolů, které byly označeny jako nerentabilní, i když prodávaly uhlí hluboko pod světovými cenami a celé hornictví pracovalo společně v systému důlní renty, takže ty neproduktivní byly do nějaké míry udržovány těmi produktivními. Přesto stát za hornictví i při tomto systému obdržel každý rok miliardy daní a měl zaměstnány statisíce lidí. Stát se zbavil přímého vlivu a majetku národního bohatství – uhlí, a ponechal je napospas trhu, výrazně pokřivenému různými vlivy.
Důl Jan Šverma v Žacléři se nadále potýká se všemi těmito vlivy. Úzká skupina lidí udržuje a rozvíjí hornický um a tradice. Věří, že za pomocí nových technologii a metod se jí podaří v udržovaném dobývacím prostoru dokopat dostupné zásoby, udržet zaměstnanost a vnést do ekonomicky náročných dobývacích technologií progresivitu vyplývající z toho, co je vědomě či nevědomě naučili jejich otcové. Aby nebylo zapomenuto, co se zde od roku 1570 dělo, postavili tito lidé na dole muzeum, připravují fárací trasy pro turisty a dál pokračují ve svém záměru.
Věřím, že jejich práce bude počátkem nové historie Dolu Jan Šverma v Žacléři i historie města. Přejme jim úspěch, prosperitu, dobrou práci a život v Žacléři.
Ing. Zdeněk Adamec, Ph.D.

 

a stručná závěrečná historie Dolu Jan Šverma po roce 1945 Ing. Karla Novotného

Důl Jan Šverma Žacléř po roce 1945

Ing. Karel Novotný

Na základě § 12 dekretu prezidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb. o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků byla 1.1. 1946 zřízena společnost Východočeské uhelné doly, národní podnik (dále jen VUD), pod niž přešly i doly na Žacléřsku. V roce 1950 byly jednotlivé doly na Žacléřsku sloučeny a přejmenovány na Důl Jan Šverma v Žacléři (dále jen DJŠ).
V roce 1958 bylo zahájeno hloubení nové jámy Jan, která postupně převzala funkci po již nevyhovujících jámách Marii a Elišce.
V roce 1976 byl stanoven rozhodnutím FMPE v Praze ze dne 12. července 1976 pod značkou 31/1272/ Sta/Př/76 (čj. 5420/76 ČBÚ v Praze ze dne 6. srpna 1976) dobývací prostor Žacléř (dále jen DP Žacléř), který je ve smyslu Horního zákona totožný s chráněným ložiskovým územím a má rozlohu 9,24725 km2. Cca uprostřed DP Žacléř se nachází areál DJŠ.
Dobývací prostor Žacléř se nachází v katastrálním území obcí Bemartice (k. ú. Křenov), Královec, Lampertice a Žacléř (k. ú. Žacléř, Bobr, Černá Voda) a je stále platný.
Od roku 1998 jsou na kopci Jiří povrchově dotěžovány zbytkové zásoby černého energetického uhlí při výchozech žacléřských slojí na povrch, a to na základě nového výpočtu zásob. Dosud bylo povrchově vytěženo cca 330 tisíc tun. Posledním otevřeným lomem je lom Skanzen v areálu DJŠ ze 12/2014, který byl otevřen jen pro potřeby Hornického skanzenu, který v areálu dolu vznikl díky způsobu likvidace dolu – tedy zachování povrchových objektů bývalého dolu v roce 2012.
Hlubinné hornictví celého regionu Krkonoš a Podkrkonoší včetně Žacléřska bylo ukončeno v prosinci 2005, kdy byla ukončena likvidace jámy Jan na Dole Jan Šverma v Žacléři.
Poslední vůz uhlí z podzemí na povrch vyjel na Dole Jan Šverma v Žacléři v roce 2002 (uhlí vybírané z hloubení čerpací jímky na 2. patře dolu), to již byla prováděna jedinečná likvidace podzemí tohoto dolu, která ještě umožnila i částené využití uhlí na likvidovaných důlních dílech.
Památkám dolování a hornictví se věnují muzea v Černém Dole, Žacléři a Rtyni v Podkrkonoší. Hornické muzeum Harrachov, Hornický skanzen v Žacléři, zpřístupněný důl Kovárna v Peci pod Sněžkou a Krakonoš v Kowarech nabízejí návštěvníkům ukázku Zachovalých důlních děl a zařízení, která ještě nedávno sloužila k těžbě. Od 1. 6. 2015 bude zpřístupněna i první část bývalého měděného dolu Bohumír v Jívce.
Hornictví na Zacléřsku ale stále žije. Parta horníků a techniků kolem ředitele divize GEMEC Zacléř Jaroslava Votočka, která má sídlo v areálu Dolu Jan Šverma v Žacléři, na různých místech ČR dokazuje, že hornické řemeslo stále dobře ovládá.
Kromě toho je stále v plném rozsahu zachován Dobývací prostor Žacléř s miliony tun zásob kvalitního černého uhlí a tým techniků společnosti GEMEC – UNION a.s. spolu s odborníky VŠCHT, VŠB řeší vývojový úkol aleternativního využití těchto zásob.
V Žacléři i v Kowarech se stále dodržují hornické tradice – kolem 9. září je k výročí vydání prvního písemného Horního práva (Jihlavské) na území českého království v Kulturním domě v Žacléři slaven Hornický den, v Kowarech i v Žacléři se rovněž ctí svátek sv. Barbory — patronky horníků. Areál Dolu Jan Šverma v Žacléři je v současné době hornickým skanzenem s 5 objekty prohlášenými za kulturní památky ČR. Je našim přáním, aby i další objekty areálu dolu byly prohlášeny za památky, aby se celý areál dolu stal národní kulturní památkou.
Ukončení těžby na dole Jan Šverma v Žacléři k 31. 12. 1992 rámcově vychází z Usnesení vlády České
ministra Ing. Karla Dyby, CSc., z 19. června 1992 čj. 518495/92-64. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno Usnesením vlády České republiky ze dne 9. prosince 1992, č. 691 k programu restrukturalizace uhelného průmyslu pro léta 1993-1996.
a Slovenské federativní republiky ze dne 11. června 1990 č. 397, po kterém následovalo rozhodnutí
Na základě žádosti s. p. VUD vydalo Ministerstvo hospodářství České republiky dne 3. prosince 1992 pod čj. 521100/92-73 rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska Důl Jan Šverma v dobývacím prostoru Žacléř. A dne 31. 12. 1992 byla na Dole Jan Šverma v Žacléři ukončena hlubinná těžba černého uhlí. Hlubinnou těžbou bylo od poloviny 19. stol. vytěženo celkem cca 26 mil. tun uhlí, v podzemí ale zůstalo odepsaných dalších téměř 75 milionů tun geologických zásob.
Likvidace důlních děl Dolu Jan Šverma probíhá od roku 1993 na základě povolení Obvodního báňského úřadu v Trutnově a schváleného Plánu likvidace Dolu Jan Šverma, jeho dodatku a dalších dokumentací, které zpracovaly Báňské projekty Ostrava, GSP s.r.o. Ostrava a další oprávnění projektanti. Likvidace je prováděna jedinečnou metodou, při níž jsou všechny volné prostory v podzemí systematicky zaplňovány samotuhnoucí zakládkou s využitím vhodných velkoobjemových odpadů (popílky ze spalování uhlí, hutních provozů, kaly z průmyslových čistíren). Takový způsob likvidace dolu nebyl dosud realizován nikde jinde ve světě, monitoring vlivů likvidace tohoto dolu na hydrosféru okolí je průběžně a uceleně vyhodnocován a stal se již mnohokrát podkladem pro vědecké práce a přednášky na mezinárodních hornických kongresech. Pomalý způsob likvidace umožnil téměř 100% demontáž původního zařízení a výztuže z dolu (cca 8 000 tun železa) a jeho následné využití na jiných činných dolech v ČR a na Slovensku. Od roku 1993 se na likvidaci dolu podílí cca 100 zaměstnanců.
Zvolený způsob likvidace dolu umožnil od roku 1999 zavést i tzv. prohlídkovou činnost. Návštěvníci v plné hornické výbavě nejprve fárali na prohlídkový okruh na 4. patro, potom na 2. a s postupující likvidací dolu na 1. patro. Do dolu se tak dostalo mnoho zájemců, kteří po vyfárání v drtivé většině projevovali radost z této možnosti a zkušenosti. Přes velkou snahu provozovatele a orgány kraje se nepodařilo fárací trasu na 1. patře zachovat. S postupem likvidačních prací se ukázalo, že nelze pro návštěvníky zajistit potřebnou bezpečnost.
Areál DJŠ, jeho pozemky a budovy jsou od roku 1993 využívány v souvislosti s likvidací dolu a nově zaváděnými podnikatelskými záměry – např. výroba tvárnic suchého zdění, výroba doplňků pro cyklisty, výroba otryskávacích materiálů.
Od roku 2000 DP Žacléř a související likvidační práce přebírá na základě smlouvy společnost GEMEC – UNION a.s., která je již i jediným vlastníkem areálu DJŠ.
Do 31. 12. 2005 byla v souladu se schváleným plánem likvidace Dolu Jan Šverma v Žacléři z roku 1997 zlikvidována všechna činná hlavní důlní díla až po povrch a po úroveň 1. patra dolu byly zaplněny všechny dostupné důlní prostory.
Dále na základě povolení OBÚ Trutnov ze dne 13. 7. 2005 pokračuje z povrchu vedené zaplňování z dolu nepřístupných podzemních prostor nad 1. patrem. Součástí těchto prací je i dodatečná likvidace opuštěných hlavních důlních děl, které již nebyly dlouhodobě provozovány a monitoring zbytků požáru a zápary nad 1. patrem dolu v lokalitě kopce Jiří z roku 1990.
Od roku 1998 jsou na kopci Jiří povrchově dotěžovány zbytkové zásoby černého energetického uhlí při výchozech žacléřských slojí na povrch, a to na základě nového výpočtu zásob. Dosud bylo povrchově vytěženo cca 330 tisíc tun. Posledním otevřeným lomem je lom Skanzen v areálu DJŠ ze 12/2014, který byl otevřen jen pro potřeby Hornického skanzenu, který v areálu dolu vznikl díky způsobu likvidace dolu – tedy zachování povrchových objektů bývalého dolu v roce 2012.
Hlubinné hornictví celého regionu Krkonoš a Podkrkonoší včetně Žacléřska bylo ukončeno v prosinci 2005, kdy byla ukončena likvidace jámy Jan na Dole Jan Šverma v Žacléři.
Poslední vůz uhlí z podzemí na povrch vyjel na Dole Jan Šverma v Žacléři v roce 2002 (uhlí vybírané z hloubení čerpací jímky na 2. patře dolu), to již byla prováděna jedinečná likvidace podzemí tohoto dolu, která ještě umožnila i částené využití uhlí na likvidovaných důlních dílech.
Památkám dolování a hornictví se věnují muzea v Černém Dole, Žacléři a Rtyni v Podkrkonoší. Hornické muzeum Harrachov, Hornický skanzen v Žacléři, zpřístupněný důl Kovárna v Peci pod Sněžkou a Krakonoš v Kowarech nabízejí návštěvníkům ukázku Zachovalých důlních děl a zařízení, která ještě nedávno sloužila k těžbě. Od 1.6.2015 bude zpřístupněna i první část bývalého měděného dolu Bohumír v Jívce.
Hornictví na Žacléřsku ale stále žije. Parta horníků a techniků kolem ředitele divize GEMEC Žacléř Jaroslava Votočka, která má sídlo v areálu Dolu Jan Šverma v Žacléři, na různých místech ČR dokazuje, že hornické řemeslo stále dobře ovládá.
Kromě toho je stále v plném rozsahu zachován Dobývací prostor Žacléř s miliony tun zásob kvalitního černého uhlí a tým techniků společnosti GEMEC – UNION a.s. spolu s odborníky VŠCHT, VŠB řeší vývojový úkol aletemativního využití těchto zásob.
V Žacléři i v Kowarech se stále dodržují hornické tradice – kolem 9. září je k výročí vydání prvního písemného Horního práva (Jihlavské) na území českého království v Kulturním domě v Žacléři slaven Hornický den, v Kowarech i v Žacléři se rovněž ctí svátek sv. Barbory – patronky horníků. Areál Dolu Jan Šverma v Žacléři je v současné době hornickým skanzenem s 5 objekty prohlášenými za kulturní památky ČR. Je našim přáním, aby i další objekty areálu dolu byly prohlášeny za památky, aby se celý areál dolu stal národní kulturní památkou.

 

Zdařilá publikace a pěkná akce.


Za Spolek Řimbaba Pepík Kovář

Foto z akce naleznete v naší fotogalerii, autorem je Míra Zelenka

 

Zobrazení: 0