Rok uběhl jako voda se vším dobrým i zlým, co roky přináší a opět jsme se sešli při Vánocích na Řimbabě.
Pro návštěvníky jsme přichystali program od 26. do 28. prosince. V hornických místnůstkách bytu zaplápolala pec, zavonělo cukroví a prostory vyplnilo několik betlémů. S přípravou jsme začali několik týdnů v předstihu. To ještě v ledových místnostech, vytopit starý objekt není jednoduché. Největší pozornost návštěvníků budil velký dřevěný betlém vyrobený panem Melicharem z Bohutína. Z chvojí tak na nás vykukovaly pěkné figurky stařečků i řemeslníků, které jako by ožily v celém tom ruchu. Paní Kochová doplnila funkční model kovárny. Bohutíňáky mohl chytit za srdce náležitě osvícený model bohutínského kostelíka vyrobený panem Antonínem Zemkem. Dále byly k vidění „Pražské jesličky“, betlém s Alšovými malbami a půvabný betlémek z včelího vosku a další zapůjčený od p. Kubíka. Ač jsme neměli k dispozici žádné historicky cenné exponáty, snad tato malá výstava zaujala.
Asi nás nebylo mnoho, kdo jsme už viděli, jak se dere peří. Právě takovou ukázku si pro nás připravila ve stylové plachetce zahalená p. Kochová. Pozor, hlavně nekýchat :-). Jako dobří hospodáři bychom sice pro pírko i přes plot skočili, ale jenom pro jedno.
K výstavě jsme měli opět zapůjčeny litinové formy na pečivo od p. Kóni.
Uvítání hostů v hornických místnůstkách by postrádalo tu pravou domáckou pohodu bez aspoň symbolické ochutnávky tradičních dobrot. Vánoční stůl zaplnil kuba, nazdobené perníčky, cukroví, černá omáčka ze sušeného ovoce a zeleniny, bác, štrůdl, bramborové placky plněné zelím, vánočka, křížaly i nenápadný, ale chuťově lahodný celerový salát atd. Kuchtily nejen dámy, ale i někteří pánové, jako už tradičně Ing. Josef Kovář. V závěru přinášíme recept na jedno z jídel.
Rádi jsme mezi návštěvníky viděli staré známé tváře, i ty nově příchozí. Někdy přicházely celé rodiny nebo skupiny přátel, které nepříliš vlídné počasí neodradilo od sváteční vycházky. Účast byla značná především v prvních dvou dnech. Výstavní síň - strojovna - nebývá při Vánocích na Řimbabě obvykle otevřena. Krátce jsme tak učinili, aby do ní mohli nahlédnout zahraniční návštěvníci, kteří by asi neměli možnost shlédnout exponáty a fotografie při jiné příležitosti. Otevřena k prohlídce a chvíli rozjímání byla kaplička na haldě.
Nazdobený stromeček, výstava i nějaký ten perníček na zub nakonec potěšily ještě malé návštěvníky z mateřské školky, kteří k nám zavítali po svátcích.
Vánoce si však připomněl i samotný spolek - tedy jeho členové a tak se všichni v těchto dnech na Řimbabě scházeli a setkávali a také pracovali. Jednak na další z připravovaných atrakcí areálu (tentokráte to bude asi velmi ceněná novinka) a jednak tak trochu sobě pro radost si připravili malou domácí zabíjačku - ovšem pouze druhou fázi a to domácí výrobu veškerých tradičních zabíjačkových pochutin.
Děkujeme všem za návštěvu, spolupracujícím členům za jejich čas a srdečně přejeme hodně štěstí a zdraví v novém roce.
Fotografie z této akce naleznete ve fotogalerii v době co nejbližší.
Tenké bramborové placky plněné
Na těsto:
1 a půl kg brambor vařených ve slupce (mohou být i vychladlé, večer předem vařené), 4 lžičky soli, 2 vejce, 1/2 kg (nebo necelý) hladké mouky
Na náplň:
Sáček kysaného zelí odcedit, překrájet na menší kousky, vmíchat 1 větší jemně krájenou cibuli a možno přidat i pár kapek dobrého oleje, promíchat.
Brambory prolisujeme či nastrouháme a spolu s dalšími surovinami vypracujeme těsto. Z něj na pomoučeném válu připravíme silný válec a z něj vykrajujeme plátky na dále vyválené tenké placky (silnější plátky na placku na celou pánev nebo slabší ca 1/2 cm na menší placičky). Pečeme na tukem (olej, sádlo) vymazané pánvi a plníme náplní. Pokud děláme větší placky na celou pánev, je jich ca 10. Můžeme péct i „nasucho“ na tálech a potřít máslem nebo sádlem. Pokud při přípravě musíme skládat syrové placky přes sebe, oddělit např. alobalem, slepují se. Je možné použít i jinou náplň, nebo jen potřít máslem. Nejlepší jsou ještě teplé.