7. setkání hornických měst a obcí Slovenska 22. – 24. srpna 2014
Spolek Řimbaba se v počtu 12-ti zástupců zúčastnil společně s Cechem příbramských horníků a hutníků a členy Spolku Prokop 7. setkání hornických měst a obcí Slovenska. Po příjezdu do Kremnice proběhla registrace, ubytování a v 17 hodin slavnostní zahájení 7. setkání. Náše skupina byla ubytována v penziónu Florén na náměstí (název odvozen od první zlaté mince ražené v Kremnici v roce 1335). Od 18-ti hodin následoval slavnostní šachťák pro 4 účastníky z každého spolku.
Pořadatelé připravili pro návštěvníky bohatý program včetně návštěvy muzejních expozic s výraznou slevou (Mincovna, Městský hrad, Muzeum mincí a medailí, Štola Andrej atd.). Součástí programu byla i sobotní návštěva vodní nádrže Turček, kostel Sv. Jana Křtitele se středem Evropy).
Sobotu jsme zahájili v 9 hodin hornickou mší v kostele sv. Kateřiny a v 10.30 jsme se zúčastnili slavnostního průvodu. Následoval slavnostní program na hlavním pódiu a kulturní program na Štefánikově náměstí. Ve 21.00 proběhlo slavnostní ukončení setkání hornických měst a obcí Slovenska.
Akce se zúčastnilo cca 40 spolků a zástupců hornických měst a obcí Slovenska, Česka, Maďarska, Polska a dalších. Počasí se vydařilo, pršelo pouze v noci a večer. Přijetí vstřícné, lidé slušní a milí. Nedělní program byl již ve znamení balení, posledních individuálních procházek městem či návštěvy muzeí. Následovala hromadná prohlídka Štoly Andrej s výkladem ředitele muzea Ing. Rooba, pohoštěním (pivo nebo víno) a výměnou vizitek za účelem směny důlní techniky. V závěru se s námi rozloučil po návštěvě vyhlídky Skalka (1232 m) s 300 m vysokým vysílačem Suchá Hora předseda sdružení hornických spolků a cechů Slovenska Ing. Erik Sombathy.
Bylo to hezké a Slovensko opět nezklamalo.
V závěru trochu historie hornictví v Kremnici a nejbližším okolí, převzato ze stránek hornického muzea v Kremnici - Štola Andrej a s odkazem na další info na adrese www.muzeum.kremnica-gold.sk, případně na www.zbsc.eu.
Za Spolek Řimbaba Pepík Kovář
Historie hornictví v Kremnici
Již v roce 1328 kdy král Karel Robert povýšil osadu Cremnychbana na královské město horníků a mincíře zřejmě věděl, že poklady země v okolí Kremnice budou přínosem pro královskou pokladnu. Historie hornictví v tomto území byla již tehdy dlouhá a zvěsti o těžbě zlata a stříbra byly známé daleko od Kremnice. Zlato se tak stalo bází pro vznik a rozvoj města, se kterým postupně souviselo i zřízení mincovny a příliv odborníků zejména z Německa.
Historici, zabývající se hornictvím se snažili zjistit alespoň století, kdy přišel první prospektor do oblasti Kremnice av Šturc našel třpytivý kov. Nedostatek archivních údajů však vedl k tomu, že období objevení ložiska se určovalo pouze na základě různých nepřímých indicií. Dospělo se k názoru, že to bylo někdy v osmém století. Teprve v roce 1983 se v průzkumné štole Andrej v Šturc našel kousek důlního dřeva, jehož stáří určili odborníci v Archeologickém ústavu SAV v Nitře na přibližně 950 let. Potvrdilo se, že úvahy o počátku hornictví v Kremnici před 1. tisíciletím byly v minulosti správně.
Král Karel Robert svým rozhodnutím dal podnět k zintenzivnění dobývání. Ze širokého okolí příchozí horníci přinesli do Kremnice nové poznatky a technologie dobývání, které příznivě ovlivňovaly rozvoj podnikání. Výroba zlata narůstala a zlato se stalo významným kovem, a to nejen pro krále Karla Roberta, ale hlavně pro město, bez kterého by neexistovalo.
Prosperita podnikání trvala do poloviny 15. stol. Důvodem pro úpadek v následujícím období byl nedostatek kvalitní rudy na povrchu, kterou bylo nutno hledat v hloubce. Pro horníky vznikaly téměř nepřekonatelné problémy s vodou a zatápění pracovišť. Tyto obtíže se řešily vyražením tří odvodňovacích dědičných štol s celkovou délkou kolem 27 km. Štoly nacházející se v okolí Kremnice a Kremnických Baní byly nejen odvodňovací, ale zároveň i průzkumná díla. K první z nich (Horní dědičné) informuje písemný dokument z roku 1385, který zároveň představuje nejstarší zachovanou zprávu o existenci takového důlního díla ve střední Evropě.
Erárem regulovaná cena zlata, inflace, rostoucí náklady na těžbu a zpracování rudy a hlavně klesající obsah zlata v rudě způsobovaly ekonomické problémy. Všechny tyto skutečnosti postupně vedly ke kolísání prosperity dolů a nakonec v roce 1970 až k úplnému zastavení těžby. Báňští odborníci s plným vědomím toho, že v zemi jsou dostatečné zásoby zlata a stříbra, měli snahu obnovit přerušenou tisíciletou historii dobývání zlato-stříbrné rudy.
Úsilí znovu těžit ve Šturci rudu povrchovým způsobem se úspěšně realizovalo v letech 1986 až 1992. Potvrdil se tak předpoklad, že z ložiska Šturec je možné opět rentabilně vytěžit a zpracovat zlato-stříbrnou rudu. Zároveň to byl impuls pro obnovení geologického průzkumu a zájmu těžařů o kremnické zlato. Svědčí o tom 4 průzkumné štoly, které byly vyraženy blízko pod povrchem.
Tak jako v minulosti, i nyní je hybnou silou zahraniční kapitál. Dnes, bez silných investorů, těžba a zpracování rud s obsahem zlata a stříbra není aktuální. Podle dosavadních výsledků průzkumu jsou v podzemí ukryty dostatečné zásoby rudy.
Andrej štola a její význam
Po skončení likvidace podzemí v roce 1975 se realizovaly práce na přípravě projektu podrobného geologického průzkumu v oblasti Šturc. V roce 1982 se uskutečnila odrážka štoly Andrej, která byla situována nedaleko šachty Ludovika v úroveň 652 m nm Horníci se netradičním způsobem zahloubali do země. Vykopali zářez, postavili důlní výztuž, kterou pak zasypali zeminou. Další práce již byly provedeny hornickým způsobem. Slavnostním otevřením štoly v roce 1982 se opět začala éra rozsáhlého průzkumu, který trval do roku 1990.
Úvodní překop štoly Andrej se po 250 m přiblížil ke žíle Schrämen. Pokračující směrný překop sledoval žílu směrem na jih dalších 400 m. Ve vzájemné vzdálenosti 50 m bylo ze směrného překopu vyražených celkem 8 překopů přes žilní struktury, kterými se ověřil její průběh, vývoj a množství zlata a stříbra. Spolu s ostatními důlními díly, která se v tomto prostoru realizovala (štola Šturec, Milan, rýhy na povrchu) byly ověřeny předpokládané zásoby s požadovanou kvalitou rudy.
Dne 7. srpna 2008 po 26. letech od začátku projektu podrobného geologického průzkumu jsme slavnostně otevřeli „Banské muzeum“ v štole Andrej, jako vzpomínku na horníky, kteří v krůpějích potu na tváři vynášeli z útrob země žlutý kov - zlato. Jsme přesvědčeni, že i ostatní zlato, dosud zanechané v podzemí nás jednou potěší.
Ústí štoly Andrej
Možnost dalšího rozšíření muzea
Podrobným geologickým průzkumem byly otevřeny několik staré důlní díla, které jsou také velmi zajímavé. Tyto jsou v současnosti ještě nepřístupné. Předpokládáme, že se nám brzy podaří realizovat naše smělé plány a za podpory zanícených lidí zpřístupníme i tyto atraktivní místa v podzemí. Umožní to návštěvníkům vidět šachtu, komín, dobývky a staré důlní chodby vyražené minimálně v 16. stol. Pohled na takováto díla vzbuzuje obdiv z odvahy a dovednosti horníků, jak zvládli přírodní fenomény působící v prostorách Šturc.
Je mnoho možností jak rozšířit expozici, ovšem tak, jako každý projekt, i tento bude vyžadovat velké nadšení, snahu, ochotu a hlavně také finanční pomoc lidí a organizací.
Věříme, že se nám tento cíl podaří uskutečnit a postupně zpřístupníme i ty nejzajímavější místa v podzemí v štureckých dolech při Kremnici, které v krvi a potu vyrazili horníci v minulosti.