Spolek vyrazil na východ.
V neděli 26.3. 2017, po sobotní brigádičce, jsme za odměnu po roce navštívili v počtu 9 členů a jedné rodinné příslušnice kamarády z Hornického spolku Barbora, z.s. v Kutné Hoře. Na okamžik se vrátím do loňského března, kdy jsme zde byli poprvé. Nebudu popisovat loňskou návštěvu lokality Bylanka - štola č. 4 (Grejfská), stačí odkaz na loňský článek a foto v aktualitách, „Výlet na Kutnohorsko“ a v něm záměr budoucích prací …. a stačí již málo ….
A stalo se, hloubení je vyzmáhané, přirozené větrání funguje, druhá útěková cesta zajištěna a průzkum do vlastního Grejfského pásma může pokračovat vyklízením štoly k dalšímu hloubení v souladu s projektovou dokumentací na zpřístupnění ODD (ODD - opuštěné důlní dílo) Bylanka - štola č. 4 (Grejfská) – 1. etapa.
6 členů slezlo po žebřících 27 m hlubokou ručně raženou šachtici minimálního průřezu, odhadem 0,8 x 2,0 m. Jedna polovina byla vystrojena ukotvenými hliníkovými žebříky, druhá (těžní oddělení) gumovým pásem pro hladký pohyb okovu. V mini náražíčku jsme se vyfotili a 4 stateční včetně fotografa pokračovali po průlezu štěrbinou délky 2 m, výšky do 1 m a šířky pouhých 0,4 m k cca 20 m vzdálenému zatopenému hloubení zpřístupněnému štolou již v loňském roce. A pak zpátky na den, pokec s kamarády, procházka Kutnou Horou, oběd U Dačického, muzeum čokolády a cesta domů. Již loni jsem napsal v závěru „Klobouk dolů !“
Letos to platí dvojnásob.
za spolek Pepík Kovář, foto Míra Zelenka a Dana Mikšíková
…….. a něco z historie spolku Barbora……
Občanské sdružení Barbora Kutná Hora , hornicko-historický spolek vznikl v roce 2003 na základě tzv. „Pracovní skupiny Kutná Hora“ České Speleologické Společnosti, základní organizace Trias 5-05 Pardubice, která zde jako jediná působila od začátku devadesátých let až po současnost v podrobnějším průzkumu historických důlních děl v Kutné Hoře a jejím okolí.
Návrh na vytvoření této pracovní skupiny podal v roce 1998 tehdejší předseda Triasu ČSS ZO 5-05 Trias, Karel Svoboda s tím, že tuto skupinu budou tvořit výhradně místní členové ČSS Trias žijící v Kutné Hoře. Návrh byl přijat a “Pracovní skupina Kutná Hora“, která čítala přibližně 10 lidí byla na výroční schůzi tentýž rok schválena.
Od roku 1992 působil Trias ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR v Praze, na průzkumu lokality Kaňkovská propadlina, těsně předtím ještě průzkum starých důlních děl na dole Turkaňk až do jeho likvidace do roku 1992. jednalo se především o zmapování Kunterského překopu.
Dalším zásadním bylo navázání bližší spolupráce se stavební a důlní firmou Ing. Františka Drahoráda a to od roku 1995, kdy se podařilo zajistit přístup Triasu do prostor muzejního dolu náležící Českému muzeu stříbra, p.o. v Kutné Hoře a následně tak spolupracovat i s touto institucí .
V roce 1996 byly zahájeny prolongační práce na lokalitě Bylanka 1 - Maurských žilách. Práce zde probíhaly s menšími přestávkami až do roku 2003.
V roce 1998 se ukončují prolongační práce na lokalitě Kaňkovská propadlina, veškeré poznatky a zprávy jsou archivovány. V tomto roce se začíná s prolongací lokality Rovina sever až do roku 2000, kdy se veškerá činnost v Kutné Hoře přerušuje. Další práce se přesunují do lokality Miskovice a to na Miskovický kras - jeskyně, závrty, propady. Činnost zde trvala do roku 2002.
Od roku 2002 byla otevřena nová lokalita Rovina jih, šlo o průzkum pozůstatků důlních děl zastižených studní v hloubce 13 m. Paralelně s touto lokalitou byla otevřena další lokalita Štola za Kotelnou a Bylanka 4 nazvaná pracovně Studánka. V roce 2003 byly práce na lokalitě Roviny jih a Štola za Kotelnou ukončeny.
V roce 2003 byly intenzivněji rozvinuty práce na lokalitě Bylanka 4 (Studánka) hlavně v letním období (v zimě se dále pokračovalo s pracemi v muzejním dole) a na popud Ing. Drahoráda bylo založeno Občanské sdružení Barbora Kutná Hora, jehož základ byl tvořen právě z členů pracovní skupiny ČSS.
V roce 2005 bylo staré důlní dílo Bylanka 4 převzato od MŽP do správy o.s. Barbora, následně zde prováděny další průzkumné práce pod vedením závodního dolu ing. Drahoráda až do roku 2012.
Dále byla navázána spolupráce s grafitovým dolem v Českém Krumlově a to v roce 2007, kdy šachtu přebírá ing. Weis. Byla zde vytvořena vzájemná spolupráce a podílení se na znovuobnovení „montánní turistiky“, která zde byla zahájena v roce 1994 a přerušena v roce 2003.
Rok 2012, úmrtím ing. F. Drahoráda, dochází ke změně ve vedení závodního dolu. Novým závodním dolu Bylanka 4 se stává ing. P. Geršl.
2013 dochází k přerušení prolongačních prací v muzejním dole. Další veškeré práce se (mimo Český Krumlov) se soustředí pouze na jednu lokalitu a to Bylanka 4, které tak přetrvávají dodnes.
K lokalitě Bylanka 4:
Důlní dílo převzalo o.s. Barbora v roce 2005 od MŽP, kdy na základě projektů obnovení a průzkumu důlního díla Bylanka 4 se zahajují další činnosti a to obnovení odtoku důlních vod, úprava stávajícího portálu štoly, zřízení hydrotěžby , zmáhání dvou šachtic na povrch a provádění čerpacích akcí zatopených hloubení. To vše až do roku 2016 kdy celková délka vyzmáhaných a prozkoumaných důlních štol činila cca 750 m. V roce 2016 bylo na základě měření pomocí radiomajáku zaměřeno ústí šachty na jižní části Grejfského pásma a za pomocí kopané sondy bylo toto ústí potvrzeno. Na základě projektu, vyřešení střetu zájmů a ohlášení na příslušný OBÚ bylo zahájeno zmáhání této šachty 6.10. 2016. V polovině března 2017 bylo dosaženo hloubky 28 m a tím propojeno zmáhané hloubení se štolovým patrem náležícímu k důlnímu dílu Bylanka 4. Cílem je snadnější další průzkum této oblasti jižního Grejfského pásma a zpřístupnění důlních prostor pro veřejnost.
Petr Zeman - Hornický spolek Barbora, z.s.
upravil Pepík Kovář