Praha - 1932
III. Sjezd rodáků kraje bohutínského v roce 1931
Aby dostálo slibu, že po 10 letech od roku 1921 bude zase uspořádán sjezd rodáků bohutínské farnosti, konalo „Volné sdružení bohutínských rodáků v Praze" už od počátku r. 1930 horlivé přípravy k uskutečnění této myšlenky.Podle zápisů o schůzích přípravného výboru III. sjezdu byli pozváni kol. Rud. Šilhavým do jeho bytu ve středu dne 26. března r. 1930 k společné schůzce Václav Čapek, Frant. Zpěvák, Antonín Drmla, Karel Milec, Josef Drmla, a Štěpán Šedivý, aby si společně pohovořili o některých otázkách, po případě projednali, kdy se má konati příští III. sjezd, v jakém rozsahu, a aby pojednali i o jiných otázkách, týkajících se sjezdu.Začato s tím, má-li se III. sjezd konati r. 1931, t. j. po 10 letech, jak bylo stanoveno při II. sjezdu, nebo ve lhůtě jiné.Jak známo, II. sjezd zanechal pěkné vzpomínky i také velmi slušný finanční výsledek. Usneseno ihned na této první schůzi, aby III sjezd, bude-li se vůbec konati, byl ve dnech 15. a 16. srpna r. 1931, kdy následují po sobě dva sváteční dni.Neobyčejně teplý a trvalý dojem, jakým působil II. sjezd, byl hybnou silou úmorné práce nové. V bytě R. Šilhavého scházela sé nepočetná, ale pro práci nadšená společnost. Kolem milého předsedy odb. učitele V. Čapka usedali k společné práci Š. Šedivý, K. Milec, A. Drmla, J. Drmla, Matěj Synek, Josef Kočí, Ladislav Milec, později také Václav Eiselt, Vojtěch Šedivý a Emanuel Čermák. Nelitovali času, nedbali námahy, vymýšleli plány, sbírali adresy, psali na všechny strany, rvali se o práci, přeli se o ni. Z těchto osob utvořil se přípravný výbor.
Bylo snahou, aby každá naše přiškolená obec měla v přípravném výboru svého rodáka, usazeného v Praze, jako zástupce, který by znal poměry své obce a o usneseních přípravného výboru vyrozumíval své krajany. Další schůze staly se potom pravidelnými a to každého měsíce až do dne pořádaného sjezdu. Členové ustaveného výboru nebyli přístupni obavám, že by se mohl III. sjezd nevydařiti, že doba je zlá, nepříznivá konání sjezdů, a že nebude pravděpodobně toho nadšení, jaké bylo při sjezdu druhém.Věřili v úspěch krásné myšlenky. I když nebude úspěchu hmotného, říkali si, bude jistě aspoň úspěch mravní. A to je hlavníSjezd se nepořádal za účelem výdělečným. Pořadatelé chtěli jím dáti všem krajanům a přátelům příležitost, aby se zase jednou podívali do rodiště, promluvili se známými, jichž snad neviděli celých 10 let, aby si připomněli mladší léta a snad znovu navázali styky s rodným krajem.
Pořadatelé si vytkli i další úkol: nahradili prozatímní prostou desku, věnovanou krajanům, padlým ve světové válce, novou deskou trvalé ceny umělecké a projeviti tak důstojným způsobem úctu k těm, jimž nebylo Osudem dopřáno dožiti se světlých dnů naší vzácné svobody. Krásná kovová deska se jmény našich padlých hrdinů bude sloužiti ke cti celé osadě. Bude zároveň stále připomínati, jak mnoho a těžkých obětí bylo třeba, aby byla svoboda vybojována, a bude nabádati krajany i všechny mimojdoucí. aby svědomitým plněním povinností svého povolání, poctivostí a pílí se stali hodnými dosažené svobody a pomáhali ji i nadále udržovati.Deska, připevněná na naší škole a obsahující jména padlých rodáků všech přiškolených obcí školní obce Bohutína, bude hlásati budoucím, že tito hrdinové obětovali vše, co jim bylo nejdražší — za naši svobodu položili na oltář vlasti své životy.Deska jest upevněna na škole proto, že odtud všichni odcházeli s prvními počátky vědomostí do budoucí školy života a byli žáky ředitele, který tak dlouho na této škole působil a její osudy řídil. Jest dílem našeho blízkého rodáka příbramského p. V. Šáry, sochaře, nyní v Praze usedlého, který nám ve všem vyšel velmi ochotně vstříc.
Nová pamětní deska osazená na budovu školy v roce 1931.
Nový sjezd utužil vědomí krajanské soudružnosti. Přišlo mnoho takových, kteří se účastnili sjezdu po prvé, a byli nadšeni. Viděli, že třemi dosavadními sjezdy bylo vykonáno mnoho dobrého.To dobré ocenili i přítomní hosté-nerodáci, senátor národního shromážděni" za příbramský kraj p. Václav Johanis a člen pražského měst. zastupitelstva p. Ant. Haitman a jiní zástupci spolku rodáků v Příbrami.Pro ty, kteří se z jakýchkoli důvodů nemohli účastniti přátelského sjezdu, budiž připomenut sjezdový program.
V pátek dne 14. srpna večer byl pořádán lampiónový průvod s hudbou. Po srazu „Pod lipami" v Bohutíně ubíral se průvod k Vysoké Peci. Za zvuků hudby byl vypálen pěkný ohňostroj na břehu rybníka vysokopeckého, načež následovala upřímná zábava na Drmlovce.
V sobotu dne 15. srpna dopoledne byla konána slavnostní sjezdová schůze v Sokolovně při plném sále. Slavnostním řečníkem byl pan ředitel K. Šefrna. Vedle něho promluvilo několik řečníků domácích i cizích (senátor V. Joha-nis, pražský radní A. Haitman, rodák příbramský a předseda spolku rodáků a přátel příbramského kraje se sídlem v Praze). Po slavnostní schůzi pořádán společný oběd v Dělnickém domě. Prudký liják, který trval až do noci, působil nepříznivě na náladu účastníků. Přes to sešla se večer znovu téměř celá sjezdová společnost s domácími v Sokolovně, kde vydržela při štědré hudbě Korejzově do časných hodin ranních.
Snímek interieru Dělnického domu (Plzenky) pořízený při III.sjezdu rodáků v roce 1931.
V neděli dne 16. srpna seřadil se po 9. hodině ranní před Sokolovnou smuteční slavnostní průvod, který se ubíral k Františce a Havířnou do Bohutína. V čele průvodu byla selská jízda, za níž šli legionáři, potom Těl. Jednota Sokol s dorostem, Děl. Těl. Jednota, Ozvěna, sbory hasičské, družičky, pěvecký sbor. Průvod uzavíraly zástupy účastníků sjezdu, domácích i příchozích. Před školou se průvod zastavil, aby vyslechl smuteční zpěv pěveckého sboru a projev říd. uč. F. Šefrny. Pak byla nová deska odhalena a předána do ochrany místní školní radě. Zapěním státních hymen slavnost před deskou ukončena a průvod se odebral na hřbitov, aby uctil památku všech zemřelých a vyslechl pietní vzpomínku řed. V. Cyprýna. Odpoledne téhož dne byla družná zábava při hudbě v Dělnickém domě.
Interier sokolovny v Bohutíně v době konání sjezdu.
Dne 22. srpna konána pak pietní vzpomínka u pomníku v Lázu. Tam večer ukončen sjezd taneční zábavou v hostinci „u Ševců". Při ní v proslovu předseda sjezdu Václ. Čapek vzdal díky všem, kteří se zasloužili o krásný výsledek III. sjezdu neb jakýmkoliv způsobem přispěli k jeho zdaru. Přes to, že nepřišli na sjezd někteří, s jejichž přítomností bylo počítáno (pravděpodobnou příčinou byla těžká doba), vyzněl sjezd důstojně a zanechal v myslích všech účastníků pěkné vzpomínky.
Dlužno se ještě zmíniti o krásné a bohaté výzdobě domků ve všech obcích osady bohutínské. Stalo m tak k výzvě přípravného výboru, který určil 3 odměny těm, kterým se podaří své domky nejvkusněji ozdobiti. Aby odměny byly spravedlivě přiděleny, ustanovil sjezdový výbor čtyřčlennou komisi, složenou ze sjezdových hostí, nikoli však rodáků bohutínské farnosti. Předsedou komise byl ustanoven závodní dolů v Bohutíně p. Ing. K. Oklábec, jejími členy byli pánové: F. Matějka, učitel v Bohutíně, Karel Kořínek, pošt. úř. v Praze, a Antonín Karleček, úředník Pražské měst. spořitelny v Praze. Po pečlivě konané prohlídce ozdobených domků obdrželi: I. cenu (50,-Kč) Josef Vylétal ve Vysoké Peci čís. 78; II. cenu (30,-Kč) Petr Bartoš v Havírně č. 39; III. cenu (20,-Kč) Karel Šedivý v Bohutíně č. 93. Kromě toho komise ještě sama přiřkla další odměnu jako IV. cenu (20,-Kč) Kosánovi v Havírně.
S mnoha stran bylo od účastníků sjezdu vyslovováno přání, aby krásné řeči, proslovené na sjezdu, byly vydány tiskem a zaslány všem účastníkům sjezdu i těm krajanům, kteří se sjezdu z různých důvodii neúčastnili. Aby vyhověli tomuto přání, předkládají pořadatelé tuto brožuru, fteči vytištěny jsou v ní v pořadí, jak za sebou byly předneseny. Zároveň žádáno, aby už ode dneška bylo pomýšleno na nový sjezd po 10 letech, roku 1941, a navrhováno, aby se každoročně rozesílaly krajanům složenky k zaplacení dobrovolné krajanské daně. Zaplatí-li každý, jak mnozí nabízeli, jen 5 Kč ročně, t. j. 40 hal. měsíčně, bude za 10 let pohromadě slušná částka, za kterou se už dá poříditi pro rodné obce zase nějaká věc trvalé hodnoty a nebudou žádány už žádné příspěvky bezprostředně před sjezdem. Výrobní cena brožurky je 5 Kč. Je dáno všem na vůli, chtějí-li zaslati ještě i tento obnos. Brožurky nevracejte! Ponechte si ji na památku, i když nemůžete nic poslati. Přijde Vám občas do rukou, připomene nevtíravé rodný kraj a aspoň některé blahé chvíle, v kraji tom strávené, a vzbudí touhu, abyste po 10 letech zase pospíchali na chvilinku do rodné vsi.
Nuže, na shledanou v Bohutíně r. 1941! Zdař Bůh!
Poznámka:
Ve dnech 14., 15. a 16. srpna roku 1931 se konal III. sjezd rodáků kraje bohutínského. Tento sjezd vzbudil i přes to, že probíhal v době hospodářské krize velké nadšení mezi všemi účastníky. Proto také vydává následujícího roku 1932 Volné sdružení rodáků kraje bohutínského se sídlem v Praze brožuru s poměrně obsáhlým popisem celé akce a s texty všech proslovů, které zde byly během sjezdu předneseny. Námi zveřejněný článek byl součástí uvedeného tisku. Velké nadšení pro uspořádání dalšího sjezdu v roce 1941 bylo zmařeno událostmi II. světové války a ani v létech poválečných se podobnou akci nepodařilo uskutečnit. Bohutínští rodáci si na svůj IV. sjezd museli počkat až do roku 1966 tedy celých dlouhých třicet pět roků.
Kolektiv spolku Řimbaba