Řimbaba Bohutín 2012
Řeč starých fotografií
Snad každý z nás čas od času vezme do ruky fotografie, které se v rodinách kupí a kupily, často po několik generací. Při té příležitosti jistě také téměř každý nejen zavzpomíná, ale mnohdy si uvědomí, že celou řadu z těch, kteří jsou zde zachyceni, v podstatě vůbec nezná. Zjišťujeme, že nepoznáváme nejen tváře, ale i případné pozadí snímku. Je to celkem přirozené, všechno se postupem času mění a lidská paměť je nástroj velice nespolehlivý, již s odstupem několika málo generací jsou i ve své době velmi důležité události vytěsňovány a zapomenuty. Poučování, že pro uchování historické paměti na jakékoliv úrovni jsou velice důležité kroniky, pamětní knihy a hlavně instituce archivů ponechme stranou, to jsou zřejmá a obecně známá fakta.
V tomto krátkém článku chceme upozornit na to, že v podstatě každý může, snad při troše pozornosti přispět svým dílem k poznání a pochopení historie svého okolí. Na starých fotografiích a pohlednicích nejsou zachyceny jen osoby ale často také budovy a případně i různá zařízení a objekty, mnohdy na pozadí a na prvý pohled nepovšimnuty. Právě tato skutečnost je nesmírně důležitá, protože nám dává jedinečnou možnost jak získat realistický obrázek (byť mnohdy problematické kvality) toho co zde kdysi stálo a dnes je zlikvidováno, často již také zcela zapomenuto.
Jako příklad nám může posloužit jedna stará pohlednice, nedatovaná, v době svého vzniku pravděpodobně zcela všední a v okolí dost rozšířená. Jedná se o pohlednici běžného formátu, na které jsou reprodukovány nad sebou dva snímky. Na horní fotografii je zachycena větší část osady Havírna, fotografovaná z tehdejší haldy dolu Rudolf, v pravém horním rohu snímku text: „POZDRAV z HAVÍRNY“. Dolní snímek zachycuje důl Rudolf s pozadím, fotografovaný od severozápadu, kdy fotograf stál pravděpodobně zhruba v polovině vzdálenosti mezi šachtou a lesem, v pravém dolním rohu snímku text: „DŮL KORUNÍHO PRINCE RUDOLFA“. Jak již bylo řečeno, pohlednice není datována, za dobu vzniku fotografií je však možné považovat prvé desetiletí 20. století, nejpozději snad rok 1913. Na rubu jsou uvedeny tyto údaje: DOPISNICE - „UNIE“ PRAHA - Nákladem A. Bříškové v Bohutíně (jednalo se o majitelku jednoho z místních obchodů).
A nyní to hlavní, to co skutečně můžeme dnes na této jediné pohlednici vidět, a není toho věru málo. Jsou to především stavby, které jsou na svých místech dodnes, i když mnohdy v poněkud změněné podobě, jako budovy dolů Štěpán, František a Rudolf, tehdejší zástavba osady Havírna, místní kaplička a podobně. Na horním snímku lze velmi pěkně pozorovat skupinu nejstarších budov jmenované osady situovaných v době jejich vzniku k tehdy páteřní místní komunikaci, která ležela poněkud níže (u samé paty svahu) nežli později budovaná hlavní silnice, tak jak ji známe v podstatě dodnes. Ovšem pro nás je poněkud důležitější, to co na fotografiích vidíme, ale dnes je to nenávratně ztraceno. V prvé řadě se jedná o tzv. panskou louku, která je v popředí horního snímku je to uměle srovnaný a na louku upravený terén, který sloužil v případě velké vody jako bezpečnostní inundační (záplavový) prostor pro Vysokopecký rybník. V levém dolním rohu spodního snímku vidíme v dálce bývalý hostinec Drmlovku. Louka i hostinec jsou ovšem známy z celé řady jiných fotografií a na jejich nedávnou existenci si jistě vzpomene mnohý z místních.
Poněkud jiná situace však nastává u dvou dále popisovaných objektů, jejichž zobrazení na fotografii lze považovat za raritu. V prvé řadě je to most, který spojoval prostor bývalých úpraven v Bohutíně (dnes sokolovna, areál tenisu a okolí) s úpravárenskou haldou. Po zmiňovaném mostě byl odpadní materiál z úpravny dopravován přes silnici na haldu, která byla postupně nasýpána podél Litavky. Úpravny skončily svou činnost v roce 1912 a most byl z bezpečnostních důvodů odstraněn krátce na to, jeho vzhled sice známe z obrázku Karla Hojdena, ten však pochází z pozdější doby a byl jistě malován buď podle paměti autora, nebo podle vyprávění. Pokud víme, je tato fotografie jediná, na které je úpravárenský most zachycen (z celého mostu dnes nacházíme u silnice pouze spodní část jednoho z opěrných kamenných pilířů, halda u Litavky byla v 70. létech 20. století zcela zlikvidována).
Druhou zajímavostí je taktéž na horním snímku zachycené ústí a portál Františkovy štoly. U Litavky můžeme ještě dnes pozorovat v těchto místech dost velkou haldičku, v současnosti je ovšem její plocha rozdělena na zahrádky a také zastavěna různými kůlnami. Zde tedy ústila Františkova štola, důlní dílo nejasného původu, na kterém bylo pracováno na konci 18. století, kdy je také několikrát připomínáno, ale tehdejší zmínky o něm vždy mluví jako o díle starém. Františkovou štolou byla sledována žíla František a to v několika etapách, celková délka díla dosáhla nakonec téměř 500 m. Ústí bylo zavaleno a portál rozbourán pravděpodobně velmi brzy po zhotovení snímku, protože na jiných fotografiích jej již nenalézáme, také tento obrázek zmiňovaného portálu je doposud znám jako jediný.
To je tedy stručný popis toho, co vše lze na jedné fotografii, v našem případě pohlednici, při troše pozornosti a troše znalostí z lokální historie vidět. Chápeme, že ne každý je schopen podobným způsobem posoudit starý snímek, ale k nám na Řimbabu to není daleko, spojit se s námi lze i telefonem nebo prostřednictvím internetu a jistě rádi každému v rámci našich schopností a možností vše vysvětlíme. Proto prohlížejte staré fotografie, mohou být velmi zajímavé a můžete mnohé objevit !!
Kolektiv spolku Řimbaba
Pohlednice - Havírna a důl Rudolf z doby před rokem 1913.
Detail pohlednice s úpravárenským mostem.
Most - obrázek Karla Hojdena.
Detail pohlednice s portálem Františkovy štoly.
Františkova štola - výřez z mapy z roku 1855.